Brou?ci 2012/2013

 

 

Obsah:

Z?

?jen

Listopad

Prosinec

Leden 

nor 

B?ezen 

Duben 

 ?erven 

 


 Z?

 

Mil rodi?e a p?tel na kolky.

Tak nm skon?ily przdniny, i ten tden navc utekl jako voda, a op?t jsme se seli v na koli?ce. N?kter d?ti nm odely do velk kolky a na opltku p?ily d?ti nov. Doufm, e vechny d?ti budou v na koli?ce spokojen a nau? se spoustu novch a zajmavch v?c, poznaj nov kamardy a proij krsn a vesel koln rok.

 


 

J a moji kamardi

To je nzev naeho prvnho vzd?lvacho bloku. Budeme se tedy navzjem seznamovat a budeme si spole?n? zvykat na nov rytmus dne a na spole?n souit. Tak ns ?ek spousta her, nau?me se, kdy je ?as k jdlu sva?inka a ob?d, ale tak ?as na prci (kreslen, modelovn, vyrb?n atd). Nau?me se nov bsni?ky, zazpvme si psni?ky, kter u znme, ale tak se ur?it? nau?me n?jak nov.

 


 

A co u jsme stihli?

U v prvnm tdnu ve kolce jsme zahjili projekt Chovme domc mazl?ky Achatina. D?ti se seznmili se t?emi Achatinami (neky africkmi), kter v na koli?ce chovme. Dali jsme jim jmna a vme, e je musme pravideln? krmit.

Tak jsme se u nau?ili pozdrav Brou?k?, bsni?ku ne?ku, ne?ku a dal bsni?ky. Kad rno se sesedneme v komunitnm kruhu a spole?n? se pozdravme, spo?tme se a pak si povdme. Po povdn ns ?ek protaen. Cvi?me r?zn pohybov hry nap?. Jeek, aek, Brou?ek a tan?me nap?. Psla ove?ky a Kolo, kolo mlnsk.

S d?tmi jsme si tak vytvo?ili pravidla, kter budeme ve kolce dodrovat. Jsou to pravidla: pusinkov, ru?i?kov, noi?kov, oukov a srd?kov.

1. Pusinkov pravidlo

- znamen, e nek?i?me, nenadvme si a problmy spole?n? s pan u?itelkou ?eme

2. Ru?i?kov pravidlo

- ruce mme na pomhn, kreslen, modelovn, na jezen a na hlazen. Rozhodn? se jimi nebudeme bt.

3. Noi?kov pravidlo

- ve t?d? neb?hme a nekopeme se. Noi?kami m?eme kopat jen do m?e.

4. Oukov pravidlo

- poslouchme, co nm kdo ?k, a nesk?eme druhm do ?e?i

5. Srd?kov pravidlo

- vichni ve t?d? jsme kamardi a mme se rdi.

 


 

Nae projekty:

Brou?ek ?te d?tem

Abychom podpo?ili u d?t zjem o knihy, vytvo?ily jsme projekt Brou?ek ?te d?tem!. V rmci tohoto projektu si d?ti budou moci p?inst do kolky svou oblbenou knku a seznmit s n ostatn kamardy, tak navtvme knihovnu, spole?n? s d?tmi si budeme p?ed?tat r?zn knihy a d?ti se tak zapoj do tzv. malovanho ?ten, budeme si povdat pohdky podle obrzk? a tak ns ?ek kreslen. Kreslit budou d?ti doma s rodi?i. Kad m?sc vybereme n?jakou knku nebo p?b?h, kter jsme ?etli a d?ti si doma namaluj k tomuto p?b?hu nebo knce obrzek, kter si vystavme na nst?nce ve kolce. Doufme, e tmto zvedneme u d?t zjem a knihy a v pozd?jm v?ku, tak o ?ten.


Draka je lep pozdravit aneb o etiket?

Vichni ur?it? vme, jak je krsn, kdy se lid um sprvn? chovat, a proto si s d?tmi v deseti kapitolkch povme o tomto sprvnm chovn. Kad kapitolce budeme v?novat jeden m?sc, aby si d?ti mohly po?dn? dan dovednosti osvojit a zat. Knihu, podle kter je projekt nazvn a se kterou budeme spolupracovat, napsala Daniela Krolupperov a Milo Kratochvl. Kmotrou knihy se stala Elika Coolidge Hakov, kter dohlela na dodrovn protokolu u americkho prezidenta. D?ti si zaij sprvn stolovn, zdraven a d?kovn, tak se nau? t?dit odpad a spoustu dalch dovednost. To ve zbavnou formou. Budeme si hrt, aby d?ti poznaly co je a co nen sprvn.

 


 

Nae bsni?ky

ne?ek

ne?ku, ne?ku vystr? r?ky,

Dm ti krejcar na tvar?ky.

A tron?ek na tab?ek

Bude z tebe hajdal?ek.


Jeek

Leze jeek, leze v lese, jabl?ka si dom? nese.

D?ti v lese b?haj, jeka vude hledaj.

D?ti v lese b?haj, jeka vude hledaj.

Jeek pch do vech stran,

j se chytit nenechm.

Zahrabal se do list, usnul a te? tie sp.

Jeku vstvej!


aek

Kdy se tah za ??ru, aek sk?e nahoru.

Rozhazuje rukama, vykopv nohama.

Takhle jede na koni, nakonec se uklon.

 


 ?JEN

 

Mil rodi?e a p?tel na kolky.

Z? se nm p?ekulilo do ?jna a regulrn? nm za?al podzim. Pad list ze strom?, krsn? se barv a ust nm pod nohama. Dozrvaj podzimn plody jabl?ka, hruky, katany, pky, aludy ..., dokonce u rostou i houby. S d?tmi v tomto obdob hovo?me o znacch podzimu, o zv?tkch, kter se chystaj k zimnmu spnku nebo odltaj pry? a tak v tomto duchu spole?n? tvo?me.

 


 

Vlatovi?ko le?

Tento integrovan blok ns provedl po?tkem podzimu. D?ti se u?ily posloupnosti povdali jsme si, jak probh jejich den. Nau?ili jsme se podzimn bsni?ky a stejnojmennou psni?ku Vlatovi?ko le?, jejm autorem je Josef Vclav Sldek. D?ti si vyrb?ly mal dr?ky, kreslily v?ci a zv?tka, kter k podzimu pat? a tak vyrb?ly zv?tka z katan?.

 


 

Podzim um ?arovat

Stle mme podzim a proto i v dalm ?jnovm obdob, si stle povdme o podzimu. D?ti si budou prohlet stromy a p?i?azovat k nim sprvn listy a plody. Nau? se nov bsni?ky o Jecch a t novou pohybovou hru Jzda. Ze spadanho list si s d?tmi vyrobme sk?tky Podzimn?ky a z plod? podzimu si vytvo?me v atn? na koli?ky malou vstavku. D?ti se tak nau?, jak jednodue nakreslit h?bek. Bude to pomoc krati?k bsni?ky takov mal npov?da. Spole?nmi silami si tak vyzdobme v podzimnm duchu nai atnu. Ji tam vis strom, kter budeme dle dopl?ovat nap?. o pt?ky ?i jeky. P?i vychzkch do okol si budeme vmat zm?n, kter v p?rod? nastvaj jak se p?roda ukld k spnku.

 


 

Draka je lep pozdravit aneb o etiket?

V m?sci ?jnu si povdme o domcch mazl?cch. Co vechno nae zv?tko pot?ebuje? Je to opravdu jenom voda, jdlo a pelek? Samoz?ejm? e ne. N zv?ec kamard pot?ebuje taky lsku a p?i. Musme s nm chodit ven (vak my taky musme chodit na zchod a taky se musme prob?hnout) a musme si s nm hrt, jinak by byl smutn. A co kdy n kamard vykon pot?ebu? Vechny d?ti v?d?ly, e si mus po svm kamardovi uklidit. No a co kdy potkme n?jakho toulavho nebo cizho pejska, m?eme jt za nm a pohladit si ho? Jasn?, e ne. Mohl by ns kousnout a my bychom mohli strvit spoustu ?asu v nemocnici. A to p?ece nikdo z ns nechce.

 

Brou?ek ?te d?tem

Jsme rdi, e mnoho d?t, spole?n? s rodi?i, splnilo prvn domc kol namalovat obrzek z oblben knky. N?kter d?ti si dokonce svou knku p?inesly do  kolky, a tak jsme si z t?chto knek p?e?etli alespo? malou ukzku.

Kad den p?ed spanm d?tem ?teme pohdky, nyn ?teme z knky Pokladnice pohdek.Protoe brzy bude putovn se sv?tlky, ?teme si s d?tmi knku Jana Karafita Brou?ci. Tto knky se tk i druh domc kol. D?ti maj, op?t spole?n? s rodi?i, nakreslit obrzek jejich nejoblben?j postavi?ky z tto knky. My se ve kolce mimo ?ten p?b?h?, tak podvme na p?b?hy Brou?k? na DVD. A rodi?e pozor, Brou?ci nejsou V?el medvdci J. I p?esto si s d?tmi zazpvme psni?ku ze V?elch medvdk? Tam, kde v noci jasn? svt sv?tluky .....

 


 

DRAKIDA

12. ?jna 2012 prob?hla na zahrad? Ton?ka Szkandery Drakida. Kdo p?iel pozd?ji, tomu u drak neltal p?estalo foukat. Ale to nikomu nevadilo. Pro d?ti zde byly p?ipraveny sout?e, p?ijeli hasi?i a nakonec p?ilet?l ?nsk drak a zlatm h?ebem byl Oh?ostroj. T?dy M Brou?ci a Sk?tci sout?ili o to, kdo m krsn?jho draka. Vyhrli Brou?ci. HUR!!! Drakida byla asn a myslm, e si ji opravdu vichni uili. Rda bych zde pod?kovala panu Jarolmovi za obrovsk draky, kter pro d?ti vyrobil, panu t?rbovi za ndhernho ?nskho draka (je k vid?n p?ed t?dou Sk?tk?) a tak manel?m Szkanderovm, kte? poskytli zzem pro konn Drakidy. Pan Miketov a pan Szkanderov d?kujeme za p?ipraven program a tak d?kujeme vem maminkm, kter napekly dobroty k sn?dku.

 


 

Nae bsni?ky a psni?ky

 

Vlatovi?ko le? 

Vlatovi?ko le?, u je na t? ?as.

List loutne, poletuje,

Po strnitch vtr duje,

Bude brzo mrz.

 

Podzim

Slun?ko se rozlou?ilo s kyti?kami, s travi?kou,

Na cestu jim zamvalo paprskovou ru?i?kou.

Jd?te vichni honem spt,

Musm podzim p?ivtat.

 

Jeek

Jeek, jeek, jeek m 5 kolob?ek.

Kad vol: Jeku, dej mi kolob?ku.


Jzda

Takhle traktor na poli, vyorv brambory.

Auto jede, auto fr?, vtr fouk, toto fi?.

Takhle let letadlo pozor, aby nespadlo. PLC!


Jeek

Jeek a jeata b?, v kalui aly le.

Kdy jeeta hladov, aly si nalov.

  


LISTOPAD


Mil rodi?e a p?tel na kolky.

A u je tady listopad. Jak napovd nzev m?sce, list u pomalu opadalo a na prochzkch se brouzdme zv?jemi barevnho list. Pozorujeme s d?tmi p?rodu, jak se ukld k spnku a tak sledujeme prom?nu na koly. D?ti si vimly, e zmizelo leen, kter stlo kolem koly a e fasda je tedy hotov. Nechme se p?ekvapit, jak a zda se jet? fasda na koly prom?n.

 


 

Kok pln zdrav

U nzev integrovanho bloku p?edznamenv, e jsme se v?novali zdrav. V prvnm tdnu jsme si povdali o potravinch. Nau?ili jsme se poznvat, co je ovoce a co pat? do zeleniny. Spole?n? jsme si tak vytvo?ili plakty, na kter jsme si nalepili potraviny, kter naemu t?l?ku prospvaj a kter nikoli. Nau?ili jsme se tak bsni?ky o jdle a i ty nm napov, co je zdrav a co ne.

V druhm tdnu jsme se v?novali lidskmu t?lu. Sest?i?ka Hanka Zbo?ilov se u ns zastavila a povdala si s nmi o orgnech v naem t?l?ku, o potravinch, kter naemu t?lu prospvaj a tak o tom, e velmi d?leit pro zdrav ?lov?ka je pohyb a SM?V. Kdo m dobrou nladu, nebv nemocen. A t je velmi d?leit hygiena musme si um?t sprvn? umt ruce vdy p?ed jdlem, po jdle, po zchod? a po nvratu z venku. Nesmme rovn? zapomenout, e i zdrav ovoce a zeleninu musme p?ed konzumac umt.

Abychom byli zdrav, kad den vichni cvi?me a chodme na prochzky. Protoe jsme se nyn v?novali lidskmu t?lu, musme samoz?ejm? um?t pojmenovat jeho ?sti. A k tomu nm pomohla psni?ka Hlava, ramena, kolena, palce u d?t je velmi oblben, zvlt? tm jak neustle zrychluje.

 


 

Zv?tka se chystaj na zimu

Zima se u pomalu ujm vldy vak ns u koncem ?jna postraila (k velk radosti d?t) sn?hem. A zv?tka se mus na zimu dob?e p?ipravit, aby ji p?e?kala. N?kte? ptci u ns opustili a odlet?li do teplch kraj?, n?kter zv?tka zimu prosp a ostatn se mus dob?e p?ipravit na snh a mrz. My si s d?tmi budeme o tom vem povdat. D?ti se nau? nov bsni?ky, psni?ku Na t louce zelen, budeme sypat pt?k?m, aby v zim? nem?li hlad. Mon bychom se mohli zajet podvat k panu panihelovi na da?ky a mohli bychom jim p?ivzt n?jak dobr papn?ko t?eba katany.



 

Brou?ek ?te d?tem

V ?jnu jsme si s d?tmi ?etli Brou?ky Jana Karafita. O kadm p?b?hu jsme si potom povdali d?ti vyprv?ly, koho Brou?ek na svm prvnm letu potkal, koho vid?l a koho se lekl. N?kter p?b?hy jsme d?tem pustili i na DVD, aby m?ly srovnn, jak je to napsno v knce a jak je p?b?h v televizi. Nejvce d?ti asi zaujal p?b?h prvn, jak Brou?ek, cht?l mamince komnem sfouknout ohe? v kamnech a potom se d?tem lbil p?b?h o zim? jak spali a probudili se, a jak zji?ovali, jestli u nen nhodou jaro. A nebylo, tak si uva?ili polv?i?ku a zase si lehli do postlek a spali a spali.

RODI?OV v ?jnu byl kol namalovat spole?n? s d?tmi n?kterho brou?ho hrdinu p?ineste prosm sv obrzky!!!

V listopadu na ns ?ek knka J Baryk, co, jak uvedl autor hned v vodu, je mal p?rodopis pro mal pejsky a velk pejskomily. Doufm, e se p?b?hy Baryka budou d?tem lbit.

KOL NA LISTOPAD: Namalujte spole?n? se svmi d?tmi Baryka jak si ho d?ti p?edstavuj.


Draka je lep pozdravit aneb o etiket?

Je nepo?dek v po?dku? To je nzev dal kapitolky O etiket?. P?e?etli jsme si p?b?h o d?tech, kter zapomn?ly uklidit sv hra?ku a jedly na koberci, take byl cel pinav a plyov pejsek (nejstar a nejmoud?ej hra?ka t?ch d?t) vyprv?l ostatnm hra?km pohdku o nepo?dnm princi, kter m?l ve svm pokoji takov nepo?dek, e se jednoho dne nemohl dostat z pokoje ven. S d?tmi jsme si povdali, jak by to asi bylo, kdybychom si ve kolce po sob? hra?ky neuklzeli. D?ti se u?, e kdy si s n??m u nechci hrt, musm si hra?ku uklidit a a pak si vezmu druhou. No n?kdy je to t?k J, ale spole?nmi silami to zvldneme. D?ti tak hovo?ily o tom, kdo doma mamince nebo tatnkovi pomh. Vichni jsou mal pomocnci.

 


 

Putovn za sv?tlky

Bl se zima a tak jsme 2. listopadu 2012 li spole?n? posvtit brou?k?m na cestu do jejich pelk?. Tam se uveleb a celou zimu prosp, aby pak na ja?e zase p?ili mezi ns. D?ti si ve kolce vyrobily krsn, barevn lampinky, a kdy se setm?lo, zaplili rodi?e sv?ky a lampinky hezky svtily. Jet? ne jsme se vichni vydali na cestu, d?ti musely splnit pr kol? musely odpov?d?t na otzku, kter stromy v zim? opadaj, pro? jdeme svtit brou?k?m a kdo je nejlep kamardka Brou?ka (za sprvnou odpov?? dostali svtc nramek a malou dobr?tku). Kdy se setm?lo, vydali jsme se na cestu li jsme kolem koly a k ohniti, kde jsme vichni brou?k?m zazpvali psni?ku Tam, kde v noci jasn? svt sv?tluky. Pak jsme pokra?ovali leskem a p?es atletick h?it? zp?t ke kolce, odkud u vechny d?ti putovaly dom?.  D?kujeme pan Miketov, kter se celou akci uspo?dala, zajistila tepl ?aj pro d?ti a rodi??m uva?ila vborn sva?k na zah?t.

 


 

Nae bsni?ky a psni?ky

Zdrav viva

Bramb?rky a sladkosti, nejsou dobr na kosti.

Ovoce a zelenina, to je prima medicna.

A pro zdrav kad den, cvi?m, b?hm, chodm ven.


PACI, PACI, PACI?KY

Paci, paci paci?ky, mme noky, ru?i?ky.

Nohy, aby b?haly, ruce, aby d?laly.

Paci, paci, paci?ky, mme o?ka mali?k.

O?i, aby koukaly a ui poslouchaly.

Paci, paci, paci?ky, mme nosk mali?k.

Pusinku na papn a nosk na cinkn.

CILILINK, CILILINK.


LEV RUKA

Lev ruka, prav ruka, do dlan? si prstk ?uk.
P?sti, lokty, ramena, hlava, b?icho, kolena,
?elo, brada, nos, Honza chod bos.


TLUS?OCH

Soused?v Pep?ek m mlsn jaz?ek.
Vybr dobroty, nedopne kalhoty.
Zkusky, chleb?ek, spo?d Pep?ek.
T?ce chod, t?ce dch,
jeho b?icho jeho pcha.


JAKO KO?KA

Jako ko?ka nebo pes, po ?ty?ech po zemi lez.
U oslka zvykem bv, e rd hlavou sem tam kv,

kdy polezem jako had, budeme mt brzy hlad,

po ob?d? kad zda do postlky lehnou rda.

 


 PROSINEC

 

Mil rodi?e a p?tel na kolky.

Vnoce u jsou za dve?mi a vichni u netrp?liv? o?ekvme p?chod JE͊KA. Co nm asi letos nad?l? Byli jsme hodn nebo ne? Zatm to vypad, e ns ?ekaj krsn bl vnoce. D?ti si cel m?sc uvaj bl nadlky a tak jim p?ejeme, aby snh vydrel i po cel vno?n svtky.

 


 

Adventn ?as

V prvn ?sti prosince jsme si povdali o adventu, e je to vlastn? takov p?prava na vnoce. Uklzme nejen doma, ale tak sami v sob?. V dov? adventu za nmi p?iel Mikul a spole?n? jsme se sv?domit? p?ipravovali na mikulskou besdku, abychom mohli Mikulovi p?edvst, jak jsme ikovn. Besdka se velmi vyda?ila, d?ti krsn? Mikulovi zazpvali a zarecitovali. Byli moc ikovn. Jet? p?ed samotnm p?chodem Mikule, jsme si povdali, kdo to vlastn? Mikul byl a jak je to s t?mi ?erty. Samoz?ejm?, e si d?ti do pekla neberou. Co by tam s nimi asi d?lali? Ale kdy d?ti zlob, tak jim bal?ek nenad?l Mikul, ale ?ert. No a v tom ?ertovskm bal?ku nejsou dn dobroty, to je p?ece jasn. ?ert zlobivm d?tem nad?l okrabiny z brambor a uhl. Ale d?ti od ns ze kolky byly vechny hodn. Nikdo se nepochlubil, e by ho obdaroval ?ert J

 


 

Kouzlo Vnoc

V druh polovin? prosince si s d?tmi povdme o znacch zimy, jak se sprvn? v zim? oblkat a na co si dvat p?i hran venku pozor. Povdali jsme si i o tom, e v zim? jsou namrzl silnice, a proto musme bt opatrn, kdy chodme kolem cesty.

A p?edevm se v?nujeme p?prav? na vnoce. D?ti u se moc t?. Ve kolce jsme pekli pern?ky a zdobili jsme si je, vyrbme  sn?hul?ky z pet lahv, vno?n p?n?ka, kreslme p?n?ka pro Jeka a vybarvujeme r?zn obrzky s vno?n a zimn tematikou.

Tmto bych rda pod?kovala mamikm (pan Zbo?ilov, Miketov, t?rbov a Ru?kov), kter byly tak hodn, e nm v?novaly t?sto na pe?en pern?k?, zdoben a polevu. D?tem se pern?ky velmi povedly a budete se o tom moci p?esv?d?it sami to je, ale p?ekvapen.

Vnoce u jsou za dve?mi a d?ti se t? na dre?ky. Je proto dost pravd?podobn, e Jeek p?inese n?jak dre?ky i do kolky. Uvidme. Sk?tkov nm nazdob strome?ek, budem zpvat a poslouchat koledy, budeme se u?it vno?n bsni?ky a snad se n?kter den objev pod strome?kem dre?ky.

 


 

Brou?ek ?te d?tem

Prosinec je ve znamen vnoc a tak i Brou?ek seznm d?ti s knihou, kter se k vnoc?m velmi hod. Brou?ek ?etl d?tem z d?tsk ilustrovan Bible. V pr?b?hu m?sce prosince jsme si ?etli o stvo?en sv?ta (stvo?en sv?ta jsme si tak p?iblili sledovnm pohdky na DVD Stvo?en sv?ta), o vyhnn lid z rje, o Babylnsk v?i a Noemov? are. V poslednm tdnu si p?e?teme o narozen Jeka. Ve t?d? mme krsn jesli?ky a d?ti u si Jeka do nich uloily a p?kn? se o n?j staraj.

Domc kol k prosincovmu ?ten je (jak jinak) nakreslit spole?n? s rodi?i, jak asi ten Jeek vlastn? vypad. Budeme rdi, kdy nm nakreslen obrzky p?inesete do 15. 1. 2013. Obrzky m?ete vid?t na nst?nce v atn?.

 

Draka je lep pozdravit aneb o etiket?

Jak se vlastn? mme sprvn? chovat u stolu p?i spole?nm jdle? To u nm pov?d?la dal kapitolka, kter ns seznmila se sprvnm stolovnm. P?e?etli jsme si pohdku o jedn princezni?ce, kter se v?bec neum?la chovat u stolu, nerada se myla a vlastn? vypadala jako mal ?arod?jnice, ne jako princezna. D?ti v?d?ly moc dob?e, jak se maj chovat, e si mus p?ed jdlem umt ruce, e nejme rukama, nemlaskme, neto?me se na idli, nikam po?d neodbhme. Doufm, e i doma jsou tak ikovn p?i stolovn, jako ve kolce.

 


 

Nae bsni?ky a psni?ky

ROLNI?KY

Rolni?ky zvon, na blm koni

p?ijedou k lidem Vnoce.

Stromky se stroj a pse? svoji

zpvaj v kad chaloupce.

refr.:
Radost mme, radost dme
i kdy jenom sm?vem.

Na Vnoce zazpvme,
t?st, zdrav pop?ejem.

V kuchyni mma, nen dnes sama,
kad ji v prci p?ek.
tajn? se tv?, polvku va?
a pak nm kapra usma.
refr.

Ve?e?e vol " Ke stolu, hola!"
Z bal?k? drky vysko?.
Dob?e je s ttou i s mmou zlatou
spnek nm vklouzne do o?.
refr.


VNOCE

Jeek u drky shn,

Aby splnil nae p?n,

A ty drky na vnoce

Nesou t?st v novm roce.


SNH

Ve v?tvch u vtr fouk,

U napadl prvn snh,

U je bl cel louka,

Pojedeme na lych.

Bl snh ns velmi lk,

Postavme sn?hulka.


HV?ZDI?KA

Vno?n strome?ek zavon?l v pokoji,

Maminka u stolu jabl?ko rozkroj.

A kdy ho rozkroj uvid hv?zdi?ku,

Co byla schovan v ?ervenm jabl?ku.


VNO?N STROME?EK

Pod vno?n strome?ek

Dme mal dre?ek.

V?rve krsn? nazdobme,

Hv?zdi?ku si vyrobme.

Jen ji dme na vrek

A u je tu Jeek.


ANDLEK

U se t?m andlku,
na Vno?n nadlku.
Chci bt hodn moc a moc.
Vydrm to do Vnoc.
A potom zas malinko,
za?nu zlobit, maminko.


VNO?N STROME?EK

A zazvon zvone?ek,
rozsvt se strome?ek.
Drky le dokola,
maminka ns zavol:

Poj?te d?ti honem sem,
dneska mme t?dr den!


 


 LEDEN

  

Mil rodi?e a p?tel na kolky.

Je po vnocch a skoro u je konec ledna. Kone?n? nm napadl snh (kdy nebyl o Vnocch) a my si ho pat?i?n? uvme jezdme na zahrad? na lopatch z kope?ka, stavme sn?hul?ky, d?lme bbovi?ky, hzme lopatami. Mme u kolky tak krmtko a do n?j dvme pt?k?m dobroty, aby v zim? netrp?li hlady.

 

 


 

Co p?in zima

V lednu byl svtek T? krl?. Vyrobili jsme si t?krlov korunky, nau?ili jsme se koledu My t?i krlov a vyrazili jsme pop?t lidem ve nejlep do novho roku. Navtvili jsme doktora Crhu, obchod COOP, ve?erku, obecn ?ad a tak jsme nezapomn?li na nai zkladn kolu. Vichni ns velmi vldn? p?ijali a vystoupen d?t se jim lbilo. Jen ns mrzelo, e pan starosta si d?ti p?li neposlechl a odeel do sv kancel?e, ale jeho pan asistentky byly z d?t naden.

V tomto obdob jsme si s d?tmi tak povdali o znacch zimy, o zimnch sportech a o oble?en, kter v zim? nosme. Hrli jsme si ve t?d? r?zn hry, kter se tkaly zimy nap?. Mrazci, Rampouch, Na sanch a Zima. Nau?ili jsme se tak bsni?ku Krmtko a psni?ku Zima je tu.

 

 

 


 

 

ZV?TKA V ZIM?

V prvn ?sti tohoto bloku se d?ti seznmily se zv?tky, kter maj rda zimu a ij v Arktid? nebo v Antarktid?. Pov?d?li jsme si, kde tyto pevniny jsou.

D?ti v?d?ly, e tam ij tu??ci, ledn medv?di, mroi, tuleni, polrn liky a polrn krlci. Pov?d?li jsme si, e tam nejsou dn rostliny, je tam jen snh a led, a zv?tka proto j jen maso v?tinou ryby. Vyzkoueli jsme si, jak je t?k chodit jako tu??k s vaj?kem, jak se perou ledn medv?di a tak jak se pohybuj tuleni.

Protoe mme venku tuhou zimu, nau?ili jsme se pohybovou psni?ku Mrz a snh. V tto psni?ce si d?ti tak osvojuj prostorovou orientaci (naho?e, dole, uprost?ed, p?ed, za).

V dalm tdnu seznmme d?ti se zv?tky, kter ij u ns, a kter v zim? m?eme vid?t. D?ti ji absolvovaly p?ednku o elmch, kter se vyskytuj v Beskydech a dozv?d?ly se nap?klad, e medv?dice p?ekvapiv? rod mal medv?tka v lednu.

D?ti vid?ly stopy a my tak budeme pozorovat stopy, kter m?eme vid?t ve sn?hu. Asi to nebudou stopy medv?da nebo vlka, ale stopy ps, ko?i? nebo pta? jsou tak krsn.

 


 

 

  Brou?ek ?te d?tem

 

V lednu seznmme d?ti s knkou Josefa ?apka Pejsek a Ko?i?ka.

D?ti samoz?ejm? n?kter pohdky u znaj, te? dokonce pohdku Jak pejsek a ko?i?ka myli podlahu shldly, kdy ns navtvilo divadlo.

Chceme d?tem ukzat, jak se li p?b?h napsan v knce od p?b?hu, kter d?ti vid v podob? divadelnho p?edstaven nebo ve form? pohdky v televizi.

 

kol pro d?ti a rodi?e na leden bude nakreslit, jak si d?ti p?edstavuj, e si pejsek a ko?i?ka hraj v zim?. Prosm, abyste obrzky p?inesli nejpozd?ji do 8. nora. D?kujeme.

 

Draka je lep pozdravit aneb o etiket?

Co je to ohleduplnost a jak se chovat ohledupln??

Tohle byla dal kapitolka naeho projektu. P?e?etli jsme si pohdku o ob?kovi, kter ud?lal v kouzelnm lese hroznou paseku, kdy se jm p?ehnal. Protoe byl ob?k, v?bec netuil, co svou prochzkou zp?sobil. A jednou se mal ohniv? osm?lil a ob?kovi ukzal, jak ni? pohdkov les, kdy nechod hezky po cest?, ale zkracuje si cestu.

Od t doby si ob?k lpe vmal, co d?l a kudy chod, a dval pozor, aby n?komu, t?eba i nemysln?, neublil.

Sname se tmto nau?it d?ti, aby si vmaly toho, co d?laj a aby chpaly, co m?ou svm chovnm zp?sobit, a tak, aby braly ohledy na pot?eby ostatnch.

 

 


 

 

 Nae bsni?ky a psni?ky

 

KRMTKO

U krmtka na dvorku

vrabec pou?uje skorku:

Tohle zrn, to je moje,

tob? pat? kousek loje.

 

NA SANCH

Na kopci se t?pyt snh,

d?ti jezd na sanch.

Tv?e maj ?erven,

nos i ui studen.

Nikomu to nevad,

dl ve sn?hu dovd.

 

ZIMA JE TU (psni?ka)

M?au, pozor mil ko?ky,

z oblohy se sypou vlo?ky.

Do koku ko?i?ch,

pad tie bl snh.

 

Kter ko?ka ?ern byla,

za chvili?ku bude bl.

Mon, e ji p?ejde smch,

bude bl jako snh.

 

LEDEN 

Jako prvn m?sc v roce

jmenuje se leden.

Studen je, pln sn?hu,

pokryt je ledem.

 

 


 NOR

  

Mil rodi?e a p?tel na kolky.

M?sc nor byl pro d?ti velmi nro?n, protoe musely zvldnout velk npor nemoc. Mnoho d?t proto ve kolce chyb?lo. Doufme, e v b?eznu u budou vichni zdrav a vesel. V noru jsme ani nemohli p?li chodit s d?tmi ven, protoe bylo vyhleno mnoho smogovch dn?, kdy se nedoporu?ovalo chodit s d?tmi ven. Ale i t?ch pr dn, kdy bylo krsn?, jsme vyuili k prochzkm do okol, k lopatovn, stav?n bbovi?ek a sn?hulk?.

 

 



Z pohdky do pohdky

Vechny d?ti (a nejen d?ti) maj rdy pohdky a my jsme se rozhodli d?tem p?iblit zejmna pohdky ?esk a velmi znm. Povdali jsme si o Pernkov chaloupce, o ?erven Karkulce, o Neposlunch k?zltkch. D?ti si hrly na jeibaby a jeid?dky a chytaly Jen?ky a Ma?enky, u?ily se bsni?ku Pernkov chaloupka, pomoc drobe?k? z chleba hledaly cestu k pernkov chaloupce, skldaly pohdkov p?b?hy, ?etly s pomoc pan u?itelky tzv. malovan ?ten, hrly pohdky O pernkov chaloupce a O ?erven Karkulce, vyrb?ly si pernkov chaloupky, vybarvovaly si r?zn pohdkov omalovnky, skldaly puzzle s pohdkami. P?ed spanm jsme d?tem ?etli ?esk pohdky z knky Boeny N?mcov Pohdky.

 



MASOPUST

Co je to masopust, jak se d?ve slavil, co po n?m nsleduje? To jsou otzky, na kter jsme hledali s d?tmi odpov?di. Pov?d?li jsme si, e nm kon? obdob vesel a nyn ns ?ek p?st a p?prava na velikonoce. Poslednm dnem, kdy se lid veselili, bylo masopustn ter to el obvykle vesnic pr?vod masek. (d?ti ?ek jet? karneval). S d?tmi jsme si vyrobili makarn masky (p?vodn? jsme je cht?li vyrb?t z krabic, ale nakonec jsme zvolili jinou techniku d?ti si nazdobily scvaknut papry, kter se jim lpe vybarvovaly a lepily a tak jim mnohem lpe drely na hlavch). D?ti hrly tak r?zn hry souvisejc s masopustem nap?. medv?d honi?ku. Tak se u?ily poznvat geometrick tvary vybarvovaly podle pokyn? aka, kter se skldal z r?znch tvar?.

 


 

Brou?ek ?te d?tem

 

Tento m?sc jsme si pro d?ti p?ipravili knku Frantika Nepila Podvnky. Tuto knihu m?eme klidn? nazvat d?tskou encyklopedi, protoe d?tem p?ibliuje sv?t, kter je obklopuje. Ve kolce jsme si s d?tmi p?e?etli jen malou ?st knky, a proto bych Vs rda poprosila, abyste si knku p?j?ili t?eba v knihovn? a s d?tmi si ji spole?n? prohldli a p?e?etli. Knka vyprv o rodin? jednoho malho kluka, o tom, kde bydl, co je to domov, jak to vypad v r?znch ro?nch obdobch na vesnici, co d?laj rodi?e a co prarodi?e. Je to opravdu krsn knka a d?ti zbavnou a jim p?im??enou formou pochop r?zn vztahy, jevy a souvislosti.

 

 

 

SPOLE?N KOL PRO RODI?E S D?TMI:

Prosm Vs, namalujte s d?tmi svou rodinu, nejbli a nejmilej lidi, kter d?ti maj. D?kujeme.

 

 

Draka je lep pozdravit aneb o etiket?

 

Tento m?sc jsme si d?tmi ?etli a povdali o tom, jak je d?leit si pomhat. Kad n?kdy s n??m pot?ebuje pomoct a je d?leit si tak o pomoc um?t ?ci, nebt se.

P?e?etli jsme si p?b?h Vaka a Ka?enky (dva sourozenci, kte? ns provz celou knkou), jak si vzjemn? pomhali. A tak hra?ky si vyprv?ly pohdku o Obloze a Slun?ku, kte? se nejd?ve na sebe zlobili a chovali se k sob? okliv?, ale nakonec zjistili, e kdy si budou pomhat, mohou dokzat velk v?ci a bude jim spolu dob?e.

Sname se d?ti p?ivst k tomu, aby si vmaly okol a i bez podn pomohly tomu, kdo to pot?ebuje.

 

 

 


 

  Nae bsni?ky a psni?ky

 


PERNKOV CHALOUPKA

 Odkud ten n holub let?

Letm z lesa, mil d?ti,

vrk, vrk, vrk.

Cos tam vid?l, holoubku?

Pernkovou chaloupku

u ?ernho smrku.

Vid?ls tak Ma?enku?

Jakpak by ne, holenku!

Vid?l jsem ji, s Jenkem,

krmili se pernkem.

A kdy z okna na zahradu

vystr?ila baba bradu,

nebli se, holoubku?

Kdepak! Zamkli chaloupku

na cukrov kl? -

a u byli pry?!

 

NOR

Druh m?sc nor krtk,

Pout zimu svmi vrtky.

Moje mil p?iel ?as,

Jaro p?ijde mezi ns.

 

 

SKKEJ, SKKEJ, MEDV?DE

 

Skkej, skkej, medv?de,

?ert pro tebe pojede

s drtovanm m?chem,

stoj za o?echem,

s drtovanm tal?em,

bude v pekle mal?em

 

 


 

  B?EZEN


 

Mil rodi?e a p?tel na kolky.

B?ezen za kamna vlezem myslm, e tato pranostika se letos pln? naplnila. V b?eznu jsme si zpo?tku uili slun?ka a pozorovali jsme pt?ky i prvn jarn rostlinky sn?enky a bledule. Bohuel op?t napadl snh a pan zima p?evzala vldu a takto se to v m?sci b?eznu opakovalo dvakrt. Vichni u se t?me na slun?ko, teplo, kv?tinky, bzu?c v?eli?ky a zpvajc pt?ky. Zima byla dlouh a po?d se j nechce odejt. Prvn tden v dubnu p?jdeme vyhazovat Morenu, tak doufejme, e kone?n? za?ne to prav krsn jaro a zima u ns nadobro opust.


 


 


Pan zima odchz, jarn slunce p?ichz

B?ezen je prvnm jarnm m?scem a to znamen, e za?naj r?st prvn rostlinky, nesm?le vykukuje slun?ko, za?naj zpvat pt?ci a m?eme vid?t i prvn v?elky. S d?tmi jsme si na jaro zahrli d?ti p?edvd?ly, jak rostou kyti?ky, povdali jsme si, co vechno rostlinky k ivotu pot?ebuj vodu, sv?tlo a teplo. Abychom mohli pozorovat, jak rostlinky rostou, zasadili jsme si ve t?d? bylinky a o ty se spole?n? starme. Spoustu jarnch kv?tinek u umme pojmenovat a tak umme ur?it, na kter psmenko za?naj. Ve kolce jsme se u?ili jarn psni?ky, bsni?ky, pokusili jsme se namalovat a dotvo?it jaro (jak asi vypad?), vyrb?li jsme r?zn kv?tinky, jarn v?nce a u jsme si vyzdobili nai t?du i atnu jarn?. Zpo?tku jsme i v okol pozorovali, jak za?naj r?st prvn sn?enky a bledule, ale zhy se ukzalo, e pan Zima se zatm nehodl vzdt sv vldy a neboh kv?tinky zasypal snh.


 


 


Vesel velikonoce

S d?tmi jsme si povdali, pro? slavme velikonoce, jak jsou velikono?n zvyky a tradice, jak se ve k velikonoc?m pov?st (o bohyni Eoster). D?ti se dozv?d?ly, e velikonoce jsou k?es?anskm svtkem, kdy Je vstal z mrtvch a nzev VELIKONOCE vznikl zkrcenm dvouslovnho nzvu Velk noc. Pov?d?li jsme si, pro? kluci pletou pomlzku a polvaj d?v?ata studenou vodou a e d?v?ata chlapc?m za odm?nu dvaj malovan vaj?ka a vou stuky na pomlzku. Nau?ili jsme se tak koledu Hody, hody doprovody. Tvo?ili jsme velikono?n slepi?ky, zaj?ky, ove?ky a vaj?ka a n?ktermi naimi vtvory jsme tak p?isp?li na velikono?n vstavku zahrdk??.


 


 


Draka je lep pozdravit aneb o etiket?

Vte co jsou to p?edsudky a jak vznikaj? My jsme si p?e?etli pohdku o ?ern ko?i?ce. Jak to vlastn? vzniklo, e se ?k, e ?ern ko?ka p?in sm?lu. No to byl jeden takov zl sk?et, kter zakopl o bludn ko?en a upadl, protoe msto pod nohy se koukal na tu ?ernou ko?i?ku. A msto aby dval vinu sob?, svalil ji na tu ko?i?ku. No a tak to vzniklo ten sk?et za?al ?kat, e ?ern ko?ka p?in sm?lu a postupn? tomu vichni uv??ili.

My ale vme, e ?ern ani jin ko?ky sm?lu nenos a nemusme se jich bt. A proto nebudeme v??it vemu, co se povd, nebudeme druh soudit podle barvy jejich pleti nebo podle toho, co maj na sob?, jakou hra?ku maj apod.

 


Brou?ek ?te d?tem

Knku, kterou jsme si ?etli v b?eznu, napsala Libue Pale?kov a jmenuje se O malm tygrovi. Krsnmi obrzky knku vyzdobil Josef Pale?ek.

 

P?b?h vyprv o malm tyg?kovi, kter byl velk strapytel veho se bl. A tak mu jednou velc tyg?i sebrali tyg? pruhy, aby jim ned?lal ostudu. Jednou ale tyg?kovi onemocn?la maminka. Venku byla velik bou?ka a pan doktor bydlel moc daleko a co ud?lal tyg?k? A dostal tyg?k sv pruhy zp?t? Na to se zeptejte d?t.

 

SPOLE?N KOL PRO RODI?E S D?TMI:


Prosm Vs, namalujte s d?tmi to, ?eho se d?ti samy boj tak jako se bl n tyg?k. D?kujeme.


 


 


 

KARNEVAL

 

V ptek 22. 3. 2013 m?ly d?ti karneval. Vechny d?ti p?ily do koli?ky v maskch n?kter masky byly tak v?rohodn, e se stvalo, e nov? p?choz d?ti se troi?ku bly vstoupit do t?dy. Nakonec sv?j strach p?ekonaly a karneval si uily. Ud?lali jsme si diskotku a ?dili jsme s Mou i s Ddou. Hrli jsme hry jako idlovou, hod na cl a noen vaj?ek. Vechny d?ti byly ocen?ny. Nezapomn?li jsme ani na tombolu a kad maska si odnesla n?jakou cenu.

 

Moc d?kujeme vem maminkm, kter p?ipravily doma pro d?ti dobroty. Muffinky, smajlci, buchti?ky, slan ty?inky i jin m?amky d?tem moc chutnaly.

 

D ? K U J E M E.

 

 


 

Nae bsni?ky


B?ezen

B?ezen je kus neposedy,

Kde jen m?e, lme ledy.

Hle?me toho silka,

Slunce z mrak? vylk.

 

Brou?ek

J jsem brou?ek mali?k,

Upadl jsem z kyti?ky.

Postavit se nemohu,

Jakpak j si pomohu?

Na krovkch se zhoupnu,

Na nohy si stoupnu.

 

 

 

Hody, hody, doprovody

 

Hody, hody, doprovody,

Dejte vejce malovan.

Nedte li malovan,

Dejte aspo? bl,

Slepi?ka vm snese jin.

Na kamnech v koutku,

Na zelenm proutku.


 

Sn?enka

Tta v?era na venku,

Nael prvn sn?enku.

Vedle petrkl?,

Zima u je pry?.



 


 

DUBEN

 

Mil rodi?e a p?tel na kolky.

Duben byl m?sc pln zm?n. Zpo?tku jsme jet? s?kovali na naem kope?ku na zahrad? M, vyneli jsme Morenu a vude bylo plno sn?hu. Doufali jsme, e kdy u Zimu vyneseme, nastane kone?n? jaro. Ale to jsme si museli jet? asi tden po?kat. A pak se to stalo. Vysvitlo slun?ko, snh velmi rychle roztl a bylo jaro. Ale vypad to, e jaro trvalo jen chvilinku a hned p?ilo lto. Alespo? teploty tomu odpovdaly. V prvn polovin? dubna jsme chodili zachumlni v zimnch bundch a ?epicch a ty jsme v druh p?li dubna odhodili a vym?nili jsme je za kra?asy, tri?ka a kiltovky. Nastal velk skok. P?roda se zazelenala, kv?tinky rozkvetly, ltaj motli, mouchy, v?ely, zpvaj ptci a stromy u se tak za?naj zelenat. Snad nm hezk po?as vydr i nadle.

 

 


 

 

ST?J, AUTO HOUK!

Dopravn vchova je pro d?ti moc d?leit. Denn? chod do kolky, ze kolky, hraj si venku, p?echzej silnici, ?astn se silni?nho provozu. Je mnoho nstrah, kter na d?ti ?haj. Proto jsme si spole?n? povdali, kde si m?eme hrt, jak p?echzet ulici, co musme mt, kdy jezdme na kole, jak jezdme v aut?. Nau?ili jsme se znt tak n?kter dopravn zna?ky. A ty zna?ky, kter jsme si vyrobili, jsme si t umstili ve t?d? na koli?ky, abychom si je stle p?ipomnali. Star d?ti navtvily besedu s M?stskou polici, kde se dozv?d?ly dal informace o sprvnm chovn na ulici a v provozu. Samoz?ejm?, e se u?me hrou to si d?ti ani neuv?domuj, e se n?co u?. Ale nejzbavn?j bylo ur?it? p?edstaven Klaun? z Balnkova Vesel k?iovatka. Vechny d?ti si toto p?edstaven moc uily a ns u?itelky pot?ilo, kdy jsme vid?ly a slyely, e d?ti opravdu znaly odpov?di na otzky klaun? a? u se ptali na dopravn zna?ky, ?i na bezpe?nost v provozu. A nejvc ns t?ilo, e se d?ti bavily a smly.

 

 


 

 

ZV?ATA A JEJICH ML?ATA

 Kone?n? p?ilo jaro a to je obdob, kdy se probouz p?roda. A probouz se nejen rostliny, ale i zv?tka za?naj bt aktivn?j. Jaro je obdobm, kdy na sv?t p?ichzej zv?ec miminka. Protoe bydlme na vesnici, ur?it? by byla ostuda, kdybychom neznali zv?tka, kter tady m?eme b?n? vid?t. A tak jsme si s d?tmi povdali o jmnech zv?at a tak o jmnech jejich ml?at. Ne vdy se toti ml?tka jmenuj stejn? jako jejich rodi?e. Ob?as se nm pletla tak ?e? zv?tek t?eba koz a ov? ?e?. Ale dky psni?ce Krvy, krvy, jak si spolu povdte jsme to snad zvldli. S d?tmi jsme zv?tka malovali, modelovali, prohleli jsme si je v knihch a na obrzcch, p?i?azovali jsme k zv?tk?m jejich dome?ek, malovali jsme krl?kovi klec, zkoueli jsme zv?tka napodobovat, tak jsme hdali zv?tka podle popisu, zkoueli jsme rmovat. To ve nm pomohlo si uv?domit, e zv?tka jsou sou?st naeho ivota, e to jsou nai kamardi.

 

 


 

 

 Draka je lep pozdravit aneb o etiket?

Jak se da? kazisv?t?m? Tak tohle bylo dal tma k p?emlen. A kdo to vlastn? kazisv?t je? Jsme i my n?kdy takovmi kazisv?ty? Po p?e?ten p?b?hu jsme si uv?domili, e i my se n?kdy m?eme chovat jako kazisv?ti, ani bychom si to p?ipustili. T?eba nakopneme houbu, hodme s hra?kou nebo na ni lpneme, zalpneme mravene?ka nebo pavou?ka, protoe se ho bojme Te? u vme, e tohle se ned?l. S v?cmi musme zachzet hezky n?komu dalo prci je vyrobit, aby nm p?ineli radost i uitek a bylo by okliv v?ci ni?it. Nm by se taky nelbilo, kdyby n?kdo ni?il nai prci. A rostlinky i zv?tka tak maj prvo na ivot. I kdy nm t?eba zrovna uitek nep?inej, tak n?komu jinmu mon ano. A taky bychom asi necht?li, aby ns n?kdo v?t t?eba zalpl, protoe mu p?ipadme okliv.

 

 

Brou?ek ?te d?tem

 Protoe nam prvnm tmatem v m?sci dubnu byla dopravn vchova, zvolila jsem pro d?ti knku Co um stroje. Knka je pln obrzk? a bsni?ek o velkch autech, kter m?eme vid?t na silnicch. Jsou tam bsni?ky o Je?bu, o Bagru, o Popel?ch, o ?istcm voze a dalch. Tady je jedna z nich:


Metac v?z

Vidte ji, popletu?

Po?kej, e t? zametu!

Smetu, co je na ulici,

List, papr, nunici.

Nejradi vak honm myky,

Vyenu je z kad skrky.

 

 


 

 

 

POD?KOVN

D?kujeme panu ambochovi, panu Miketovi, panu Jakubcovi, pan Jakubcov a pan Miketov za jejich ochotu, nmahu a ?as, kter strvili odvenm psku do pskovit?, aby si d?ti mohly, co nejd?ve v pskoviti hrt.

 

 


 


INFORMACE ZE ZASEDN ZASTUPITELSTVA

 1.Rekonstrukce ?sti mate?sk kolybudov? Z by m?la probhat v prvnch tdnech ?ervence. Tak bude monost uspokojit vechny zjemce. Kapacita se vrazn? zvedne, prostory a vybaven pro b?n ivot d?t a pedagog? bude mnohem p?jemn?j, vzdun?j a p?jemn?j. D?t bude zatm 50 v obou t?dch, kolka m?e p?ijmout jet? 5 d?t.

2.Vjimkupo?tu k? Z zastupitelstvo schvlilo. To znamen, e kola z?stane kompletn devtilet!

3.Zkladn kolu letos opust 11 k? devt t?dy, tento bytek nahrad od z? zatm 15 novch prv??k?. Vhledov? se od kolnho roku 2014/2015 zvedne po?et k? koly jet? vrazn?ji. Dochzku ukon? 5 k? a do prvn t?dy by m?lo nastoupit rovn? min. 15 novch d?t.

 

 


 

 

Nae bsni?ky


Cyklista

Cyklistika, to je v?c,

Vylapu a na kopec.

Pojedu i do zat?ek,

Vpravo, vlevo, podle zna?ek.

Potom zase z kopce dol?,

A uvidm nai kolu.


Aut?ko

Jede auto po krajin?,

Do kope?ka jede ln?,

P?ilpneme na pedly,

A aut?ko u je v dli.

A kdy rychle p?ibrzdme,

Na mst? se zastavme.


t?n?

Ma vol na Matoue:

Vae t?n? vechno koue,

Koue moji galoi,

Taku, aty, pl?.

Ma vol: Matoui

P?kn? t?n? m!

 

 


 

 

 ?erven


Mil rodi?e a p?tel na kolky.

U je tu konec ?ervna a bl se nm przdniny. Na po?tku ?ervna jsme pomalu jet? nosili ?epice a tlust svetry, pak ?echy potkaly velk povodn? a tak u ns vydatn? prelo (nat?st ne zase tak moc) a nyn na ns ude?ila vlna tropickch veder. Po?as si s nmi letos hraje. Jsou sice velk horka, ale kone?n? mme monost, jt si hrt ven. D?ti si uvaj slun?ka, pskovit? a her na kolkov zahrad?. S nadenm vyprv, jak maj u naput?n bazny a hned kdy p?ijdou ze kolky dom?, si hupsnou do baznu a hraj si ve vod? a plavou. Je jen koda, e stle nemme zast?een pskovit? a d?ti chrn p?ed slun?kem jen mal slune?nk. Hovo?ili jsme s panem ?editelem o monostech zast?een a vypad to, e se situace obrt k lepmu. Pokud se nm poda? sehnat materil a nali by se ochotn tatnkov, kte? by pomohli s prac, bylo by to skv?l. O situaci vs budeme nadle informovat.


 


 


Schovvan v trv?

V prvn p?li ?ervna jsme si s d?tmi povdali o zv?tkch, kter ij v trv? byly to v?elky, mravenci, pavouci, by, motli, lu?n konci, stonoky. Hovo?ili jsme s d?tmi o tom, jak jsou uite?n v?elky, e rosni?ka um p?edpovdat po?as, jak jsou mravene?kov piln a um vichni p?kn? spolupracovat, e z housenky se vyvine motl, nau?ili jsme se skkat jako lu?n konci, kreslili jsme pavou? st? a vechna tato zv?tka jsme na vychzkch tak pozorovali. T jsme zpvali psni?ky o t?chto malch tvore?cch, tancovali jsme, hrli na hudebn nstroje, jako lu?n kapela, u?ili jsme se bsni?ky. Vyrobili jsme si tak velkou stonoku, kter nm ozdobila atnu, vytvo?ili jsme i beruky, motly, rosni?ky na eb?ku, kter vylezly a nahoru a p?edpov?d?ly nm to krsn slun?kov po?as. Tak jsme si pov?d?li, pro? je patn vypalovn trvy.


 


 


Hur na przdniny

V druh p?li ?ervna na ns ude?ila obrovsk vedra. A przdninov tma se tedy velice hodilo. Povdali jsme si s d?tmi o przdninch u mo?e o pskovch plch, o zv?tkch, kter v mo?i d?ti mohou vid?t, kdy se budou potp?t a na kter zv?tka si dt pozor. U?ili jsme se malovat vlnky na mo?i, vyrobili jsme spole?nmi silami mo?e s ostr?vkem a zv?tky, nau?ili jsme se bsni?ku Mo?e a psni?ku J mm lodi?ku a tak jsme se nau?ili pohybovou ?kanku - Letadlo a vichni jsme jako letadlka ltali po t?d?. Tak jsme d?lali mo?k vlny padkem a pokoueli jsme se na vlnch udret m?ek, hrli jsme si na raloky, na med?zy, stav?li jsme z kostek lo?, opalovali jsme se na pli a stav?li na pse?n pli bbovi?ky. Ne jsme se vypravili na nai pse?nou pl, namazali jsme se opalovacm krmem, abychom se chrnili, nezapom?li jsme ani na pokrvku hlavy a b?hem celho pobytu na pli jsme dodrovali pitn reim.


 


 


Brou?ek ?te d?tem

Pavou?ek Provazn?ek to je nzev posledn knky, kterou jsme v tomto roce za?adili do naeho projektu. P?b?hy pavou?ka Provazn?ka se nm hodily do tmatu schovvan v trv? a tak do tmatu Hur na przdniny, protoe Provazn?ek se dostal pomoc divokch hus a do dalek Afriky. A tam se seznmil s novmi kamardy pavou?ky, kte? m?li stran? divn jmna a tak si je p?ejmenoval na Motlka a modrchu, pomohl z pasti malmu levhartkovi Basutovi a tak mu pomohl najt a zachrnit jeho maminku. Provazn?ek se seznmil i s jednou prolhanou a zlou opic, ale t ho zbavil prv? Basuto. Jet? kdy byl Provazn?ek v Africe poznal i Sixaridu. A kdo nebo co to vlastn? je? Zeptejte se d?t. Jestli se Provazn?ek vrt zp?t za d?doukem, u kterho bydlel, si jet? musme do?st.

Na tento m?sc u kol nebude. Jen jsme vs cht?li podat, abyste i doma d?tem ?etli a p?ivedli je tak ke knihm a ke ?ten.


Draka je lep pozdravit aneb o etiket?

Le m krtk nohy tak o tom jsme si p?e?etli pohdkov p?b?h. Lou d?ti doma? Podle toho, co d?ti po p?e?ten p?b?hu vyprv?ly, jet? v?bec nikdy a v ni?em nelhaly J. P?e?etli jsme si spole?n? p?b?h o Vakovi a Ka?ence a dozv?d?li jsme se, e Vak lhal mamince. Maminka se zeptala Vaka, zda si uklidil sv hra?ky a Vaek mamince zalhal, e ano, aby se mohl koukat na ve?ern?ek (ale po ve?ern?ku hned hra?ky uklidil). A potom jsme si jet? p?e?etli pohdku o prolhanch ponokch. Ty zase nalhaly ostatnm ponokm, e jsou n?co vc a e ?ekaj na n?jakou urozenou noku. Nakonec, ale nevydrely lht a p?iznaly se. S d?tmi jsme se shodli, e lht se nem a navc se na le vdycky brzy p?ijde, a proto se ?k, e le m krtk nohy. A kdy se n?kdo sna svou le napravit a p?izn se, m?li bychom mu odpustit.


 


 


Nae bsni?ky a psni?ky


Psni?ka "j mm lodi?ku nram, nram"

J mm lodi?ku, nram, nram, nram

j mm lodi?ku nramnou.

Pluji si to po ?ece a vlnky mn? houpou,

lodi?ku mm nram, nramnou.

J mm lodi?ku, nram, nram, nram

j mm lodi?ku nramnou.

Pluji si to po mo?i a s delfny si zpvm,

lodi?ku mm, nram, nramnou.

J mm lodi?ku.........

 

Frantiek Kbele D?ti a v?elky

D?ti, d?ti, v?elky let,

p?ilet?ly na kv?tiny.

Te? si nesou sladkou ?vu,

do v?elna, do d?diny.

D?laj z n doma med

v?elm d?tem na ob?d.


MO?E

Mo?e to je spousta vody,

Prohnm se po n?m lod.

Dvm pozor na raloka,

Jen a? lo?ka neztroskot.

 

Bsni?ka s pohybem "Letadlo"

Let, let, letadlo,

pozor aby nespadlo.

Vylet?lo mezi mr?ky,

pozdravilo vechny pt?ky.

Oblet?lo cel sv?t,

vrtilo se na zem zp?t.

 

 

Mohlo by Vs zajmat
Ze kolstv